Od poslední aktuality uběhl přibližně měsíc. Na první pohled možná nepřibylo tolik hotových detailů, kolik byste čekali, ale za poslední týdny jsme udělali velký kus práce na tom, jak bude celý simulátor vznikat. Místo ručního skládání každého metru tunelu budujeme vlastní nástroje, které nám umožní vytvářet další úseky rychleji, konzistentně a přitom bez rezignace na věrnost skutečnému metru.
Nejde o zkratku k hotové hře. Naopak: první úseky vyžadují více práce, protože zároveň připravujeme postupy a technologie, které budou sloužit i všem dalším částem trasy.
Od podkladů k virtuální trati
Základem věrohodného simulátoru není jen vzhled stanice. Důležité je také to, kudy trať skutečně vede: její délky, oblouky, stoupání a klesání. Proto při práci vycházíme z nejpřesnějších dostupných technických podkladů.
Údaje o geometrii s pomocí AI převádíme do strukturované podoby a následně je importujeme do vlastních nástrojů v Unity. AI nám pomáhá se zpracováním podkladů, ale výslednou trasu kontrolujeme a podle potřeby upravujeme ručně. Převod z plánu do trojrozměrného herního prostoru totiž vždy vyžaduje ověření a někdy i jemné doladění.
Na úseku Kačerov–Budějovická, jehož zpracovaná trasa měří přibližně 723 metrů, jsme například provedli celkovou délkovou korekci přibližně 1 metr. V přepočtu jde o zhruba 1,4 mm na metr trasy. Jde o ilustraci rozsahu této konkrétní korekce, nikoliv o deklarovanou přesnost celého modelu.
Tunel se už nestaví metr po metru
Jakmile máme ověřenou trasu, přichází na řadu náš procedurální generátor tunelů. Z vlastních připravených 3D dílů podél ní skládá tunelový profil, koleje, pražce, přívodní kolejnici, kabely, držáky a další technické součásti. Systém přitom respektuje oblouky i výškové změny a umožňuje nastavit rozdílné typy tunelů nebo jejich přechody.
Samotné generování připraveného tunelového úseku je otázkou desítek minut. Předchází mu ovšem příprava dat a jednotlivých dílů; po vygenerování navíc pokračuje kontrola, ruční korekce a doplňování detailů. Právě v tom je výhoda celého procesu: opakovanou technickou práci zvládne nástroj a my můžeme více času věnovat tomu, co dělá prostředí skutečně věrohodným.
Důležité je, že získáváme víc než jen 3D tunel. Stejná geometrie trasy tvoří základ budoucí jízdní trajektorie soupravy. Od začátku tak propojujeme prostředí s jednou z nejdůležitějších částí simulátoru.
Vlastní nástroje také pro Blender
Podobně přistupujeme k modelování stanic. V Blenderu si vytváříme vlastní pomocné nástroje, jako jsou Surface Builder, nástroje pro úpravy geometrie nebo tvorbu schodišť. Stanice přitom modelujeme jednotlivě podle dostupných plánů a referencí. Místo zdlouhavých ručních úkonů se můžeme více soustředit na tvary, proporce a detaily typické pro jednotlivé stanice.
Automatizace pro nás rozhodně neznamená nižší kvalitu. Každý vytvořený model prochází dalšími úpravami a kontrolou, aby byl použitelný přímo ve hře a zároveň dobře fungoval na mobilním hardwaru.
Kačerov–Budějovická: první souvislý úsek
Za poslední týdny se podařilo vytvořit kompletní základ tunelového úseku mezi Kačerovem a Budějovickou. Vedle toho nyní modelujeme základ samotné stanice Budějovická. To je významný posun oproti předchozí aktualitě, ve které jsme ukazovali především první pohled na Kačerov.
Hotová základní geometrie ale ještě není hotové prostředí. Tunel i obě stanice čekají na další ladění, materiály, osvětlení, značení, technologické vybavení a řadu menších detailů. Právě proto dnes ukazujeme vývojovou verzi, ne finální podobu simulátoru.
Kvalitní základ pro mobilní zařízení i budoucí PC
Naším cílem je co nejvěrnější simulátor pražského metra. První verzi připravujeme především pro Android a iOS, zároveň ale navrhujeme geometrii, modely a herní systémy tak, aby mohly později posloužit i jako základ pro PC verzi.
Teď se soustředíme na dokončování a dolaďování Kačerova, Budějovické a jejich propojení. Díky novým nástrojům by další úseky měly vznikat výrazně efektivněji. Až bude co ukázat, podělíme se s vámi o další pokrok. Děkujeme, že vývoj sledujete a podporujete.
